Zkusili si, jaké to je

V úterý 16. září jsme v rámci Neviditelné prohlídky navštívili nově zrekonstruované středisko Tyfloservisu, o.p.s. v Hradci Králové, kde se lidé s těžkým zrakovým postižením učí samostatnosti.
Účastníci Neviditelné prohlídky byli zcela zaslepeni neprůhlednými klapkami na oči a v doprovodu pracovnic Tyfloservisu se vydali vstříc nevšednímu zážitku.
Trasérka Jitka s manželem Martinem v doprovodu nevidomého Aleše byli společně s dalšími odvážlivci uvedeni do foaé střediska, kde dostali hmatové plánky celého prostoru.
Vedoucí střediska Daniela Morávková jim něco pověděla o činnosti střediska a poté již se účastníci prohlídky vydali prozkoumávat zrekonstruované prostory.
Zkoumat kanceláře by asi zajímavé nebylo, ale v hradeckém Tyfloservisu mají krásné, nově vybavené středisko. Prošli jsme zasedací místnost, kde probíhají individuální pohovory s klienty, ale také kuchyni, která je zkušební a přizpůsobená tak, aby se v ní nevidomí učili vařit. Prošli jsme klubovnu, kde jsou různé kompenzační pomůcky pro nevidomé, i sociální zařízení.
Zkuste si to ale představit bez zrakové kontroly - jen pomocí hmatu, čichu, chuti a sluchu.
Dostali jsme dostatek prostoru tyto další smysly vyzkoušet. Pracovnice Tyfloservisu připravili do každé místnosti nahrávky zvuků, které ji charakterizovali. Například jsme mohli hádat klasické zvuky kancelářských pomocníků, jako je skartovačka, počítač, bouchání zásuvek a podobně. V kuchyni či sociálním zařízení jsme si poslechli a hádali zvuky, které je možné standartně zaslechnout v těchto místnostech.
Poté jsme si v klubovně vyzkoušeli různé digitální a hmatové pomůcky pro nevidomé, které jsou většinou na bázi zvukového výstupu nebo je lze používat pomocí hmatu.
Klubovna také potěšila naše chuťové a čichové smysly při malém pohoštění. Samozřejmě vše bez kontroly zrakem a tak překvapení, co vlastně jíme či pijeme, bylo v některých případech velmi úsměvné. Veškeré vybavení a přístroje všech prostor střediska jsme si také důkladně ohmatali.
Po skončení prohlídky nám byly sejmuty zaslepující klapky a přišlo na řadu si také prostory důkladně prohlédnout.
Ve společném hovoru s pracovnicemi Tyfloservisu jsme si navzájem sdělovali pocity, jaké to vlastně bylo potmě.
Měli jsme prostor na všelijaké otázky či dotazy týkající se problematiky nevidomých. Při družném hovoru jsme se také zmínili o našem spolku Konečně společně a dohodli se s Tyfloservisem na spolupráci do budoucna. Takže v Hradci Králové, které je naším oficiálním sídlem, někdy příště při zajímavé společné akci nashledanou.

Aleš Příborský